Vrak bombardéru B-17

Po desítky let nebyla známa příčina pádu letadla a až teprve nedávno se podařilo tuto záhadu objasnit. Letoun byl povolán do aktivní služby v jižní Itálii a na svou poslední misi odstartoval 14.2.1944 pod velením kapitána Franka Chaplicka. Stejně jako tisíce ostatních bombardérů určených pro službu v Itálii v průběhu 2.světové války, také tento letoun byl použit na vzdušné útoky proti německým vojenským silám.

Jako obvykle odstartovala letka bombardérů s doprovodem letounu P-38 Lightning, ale z neznámých příčin, tento letoun B-17 porušil formaci a opustil společný kurz.Potom byl okamžité atakován německými stíhacími letouny. Hned z počátku boje, byl jeden z motorů B-17tky neopravitelně poškozen a radista i střelec byli smrtelně zraněni.Ovšem B-17 byla opravdu"létající pevností", konstruována tak aby byla schopna i s velkým poškozením doletět na místo určení. Bohužel, se dvěma služby neschopnými členy posádky, byla obrana letounu i komunikace vážně omezena, rozhodl se kapitán odhodit bomby a vrátit se na základnu. Toto rozhodnutí pravděpodobně zachránilo posádce život, protože ihned po odhození bomb byl letoun znovu atakován německými Messerchmidty a 20mm projektily našli cestu skrze spodní část trupu letounu. Pokud by byly na palubě ještě bomby, jistě by došlo po jejich zasažení projektily k výbuchu, což by mělo fatální následky. Každopádně poškození způsobená nepřátelskou střelbou znemožnily bezpečný návrat na základnu.

Nejbližší spojenecká základna se nacházela na ostrově Korsika v městě Calvi, ale ranvej letiště byla příliš krátká pro přistání takového obra a také byla obklopena vysokými horami. Po neúspěšném pokusu o přistáni v Calvi se kapitán Chaplick rozhodl pro přistání na hladinu moře. V této chvíli fungoval již jen jeden motor. Jednalo se sice o velmi výkonný motor Wright-Cyclone 1200 HP, ale udržet 30ti tunový letoun ve vzduchu bylo nad jeho síly.

Když se bombardér dotkl hladiny,pokusil se kapitán Chaplick zabrzdit tah ocasem letounu. Třebaže byla již ocasní část značně zdemolována a část jí chyběla, zastavil se letoun v podstatě na místě a šest přeživších členů mělo přesně dvě minuty na opuštění letounu v samonafukovacím záchraném člunu, načež se letoun tiše ponořil do hlubin.

Za dobré viditelnosti je možné spatřit vrak i z lodě. Z hladiny poskytuje vrak opravdu impozantní pohled, vypadaje jako na dně ležící velký pták s roztaženými křídly. B-17tka má rozpětí 31,7 metrů a její křídla jsou stále v zachovalém stavu. Na vraku je možné pozorovat 4 obří motory, ze kterých jsou dva odlomeny od křídla. Bohužel většina z 12 ramen vrtulí byla odmontována. Čumák letounu byl při přístání zničen. V průběhu let byl i cockpit postupně rozebírán. Je zde stále patrný kruhový otvor na vrchu trupu, který sloužil jako střílna, původně vybavený kulometem ráže 20mm, chráněn plexi-skleněnou kupolí.

Protože se jedná o poměrně mělký a snadný ponor, může se potápěč alespoň delší chvíli kochat pohledem na vrak a zkoumat zákoutí skrývající mořské úhoře, murény, ropušnice a další zastupce místní bohaté fauny i flory.

Video z ponoru 2006 zde

Zajímavý link : Pro anglicky mluvící milovníky letadla B-17 je zde návod k obsluze (tudy)